Jsem přesvědčen, že prověření mých výsledků,

...... které bude po počáteční vlně rozhořčení v jednotlivých odborných disciplínách pravděpodobně rychle následovat, mé závěry plně potvrdí a detailněji doplní. Pak se lidé budou opět ptát, proč se na to nepřišlo už dříve.  

...Jakmile jednou najdete "univerzální klíč", je už poměrně snadné, s tímto předběžným pochopením odemknout všechny dveře. Je to jako by vám spadly "klapky z očí"!

Dr. med. Mag. theol. Ryke Geerd Hamer

Na cestě ke Germanische Heilkunde®

Co to znamená? Dr. Hamer byl po celý svůj život neustále "na cestě ke Germanische Heilkunde®", protože nejprve objevil přírodní zákony, a poté je v průběhu svého života dále zkoumal. "Na této cestě" se mu přihodilo mnoho věcí. Bohužel tyto zkušenosti byly často spíše nepříjemné.

A my, každý z nás jednotlivě, ale i my jako lidské společenství, jsme také na cestě...
 

Co vlastně je Germanische Heilkunde®?

Moderní medicína se pustila do výzkumu lidského těla, aby ho snad mohla lépe léčit, když je nemocné. Jak uvidíme, tento přístup je už z principu nedostatečný, protože z čirého nadšení pro objevování mechanicko-biochemických souvislostí těla, došlo k totálnímu opomenutí role psychiky a mozku.

Podobně, dokud se z dogmatických důvodů nebralo v úvahu Slunce jako centrální hvězda, byly dráhy planet dříve nesprávně chápány jako spirálovité dráhy kolem Země, což nejenže nedávalo skutečný smysl, ale bylo to i obtížné vypočítat. Od doby, kdy Galilei znovu objevil, že Slunce je centrální hvězdou naší planetární soustavy, jsou dráhy planet poměrně jednoduchými oběžnicemi kolem Slunce.

Lékaři dřívějších staletí či tisíciletí obvykle kladli psychické souvislosti do centra svých úvah, a to jak z hlediska diagnostiky, tak i terapie. Samozřejmě nebyli schopni své poznatky doložit na základě anatomie, fyziky a biochemie, tedy moderních přírodních věd, ale své zkušenosti většinou sbírali psychologicko-intuitivně, což je dodnes považováno do jisté míry za nedůležité až odsouzeníhodné. Oba tyto přístupy jsou neúplné, oba totiž více či méně ignorují roli mozku. Celkově však byl psychologicko-intuitivní přístup blíže skutečné situaci. Můžeme to vidět na tom, jaké strašlivé následky s sebou nese čistě orgánově orientovaný přístup medicíny. Na druhou stranu je samozřejmě také nemožné dospět k reprodukovatelné systematické syntéze, pokud nezahrneme celou organickou oblast.  

Opravdu nelze rozlišovat mezi psychikou, mozkem a orgánem, protože ve skutečnosti jde trvale synchronně pracující trias, a to:

psychika - mozek - orgán

Všechny psychické a orgánové procesy jsou propojeny a koordinovány mozkem. Mozek je takříkajíc velkým počítačem našeho organismu, psychika programátorem, tělo a psychika společně výkonným orgánem, a to jak v případě optimálního naprogramování, tak v případě narušení programu. Neboť zdaleka nejde jen o to, že jen psychika programuje mozek a orgán, ale i orgán je schopen vyvolat automatické programování mozku a psychiky např. v případě zranění, zlomenin a podobně. Chceme-li pochopit biologické zákony Germanische Heilkunde® (původně nazývané NOVÁ MEDICÍNA), musíme mít na paměti tuto neustálou souhru mezi psychikou, mozkem a orgány, přičemž mozek je velkým miliony let se vyvíjejícím počítačem celého našeho organismu. Germanische Heilkunde® však nezahrnuje pouze vztah mezi psychikou, mozkem a orgány, ale poskytuje také embryologicko-ontogenetické vysvětlení pro pochopení toho, proč se jednotlivá řídící centra nacházejí v určitých částech mozku. Vysvětluje také souvislosti mezi jednotlivými zárodečnými listy a rozdílnými histologickými formacemi jak rakovinových útvarů, tak normální tkáně. Protože na každém místě nádorového onemocnění nacházíme histologickou strukturu tkáně, která tam embryologicky patří.

Germanische Heilkunde® objasňuje také širší okruh vztahů mezi různými vzorci chování a konflikty ve větších celcích (rodina, společenství, tlupa, smečka, stádo atd.) a rozšiřuje toto poznání na celý vesmír a vzájemné soužití a symbiózu s jinými rasami, druhy a tvory, které se v kosmickém rámci vyvíjelo miliony let.

1. zákon Germanische Heilkunde je ŽELEZNÉ PRAVIDLO RAKOVINY.
2. zákonem je ZÁKON DVOUFÁZOVOSTI všech smysluplných biologických speciálních programů (SBS) za předpokladu, že dojde k vyřešení konfliktu (CL).

3. zákon Germanische Heilkunde®, "Ontogenetický systém nádorů a rakovině ekvivalentních onemocnění", rozděluje všechny tzv. nemoci podle jejich příslušnosti k zárodečným listům: vnitřnímu, střednímu a vnějšímu, které se vytvářejí již na počátku vývoje embrya.

Každou buňku nebo orgán těla lze přiřadit k jednomu z těchto zárodečných listů. Ke každé z těchto zárodečných vrstev také z vývojového hlediska patří určité části mozku a histologické struktury.

Kromě toho se orgány řízené z velkého mozku a orgány řízené ze starého mozku chovají z hlediska množení a redukce buněk během konflikt-aktivní a během hojivé fáze přesně opačně. Tedy:

Buňky či orgány, které se vyvíjejí z vnitřního zárodečného listu, mají svá relé v mozkovém kmeni. V případě rakoviny u nich dochází k množení buněk s tvorbou kompaktních tumorů, adenokarcinomů (např. v játrech, plicích [okrouhlá ložiska], ve střevě).

U buněk či orgánů, které se vyvinuly z vnějšího zárodečného listu, dochází v případě rakoviny k redukci buněk ve formě vředů, ulcerací nebo k poruše funkce na orgánové úrovni, např. cukrovka nebo ochrnutí.

U středního zárodečného listu rozlišujeme starší a mladší skupinu:

Buňky nebo orgány, které patří do starší skupiny středního zárodečného listu, mají svá relé v mozečku. Patří tedy ještě do starého mozku, a proto v případě rakoviny také tvoří kompaktní tumory v konflikt-aktivní fázi, a sice adenoidního typu (např. v prsu, melanom, mesoteliom osrdečníku, pohrudnice, pobřišnice).

Buňky nebo orgány patřící do mladší skupiny středního zárodečného listu mají svá řídící centra v ložisku velkého mozku. V případě rakoviny v konflikt-aktivní fázi zde dochází k vzniku nekróz nebo defektů tkáně (např. v kostech, slezině, ledvině nebo vaječníku).

Můžeme na tom vidět, že rakovina není žádným nesmyslným dějem náhodně zdivočelých buněk, ale procesem velmi dobře pochopitelným a dokonce předvídatelným, který přesně souvisí s ontogenetickým původem tkáně. 

Podle 4. zákona Germanische Heilkunde®, tzv. "Ontogeneticky podmíněný systém mikrobů", dochází v orgánech řízených starým mozkem v hojivé fázi k odbourávání tumorů za pomoci speciálních mikrobů. Rovněž defekty tkání ve smyslu nekróz či vředů u orgánů řízených z velkého mozku jsou v hojivé fázi znovu obnovovány pomocí virů(?) a bakterií, což je provázeno otoky. 

Mikroby jsme doposud považovali za původce tzv. infekčních onemocnění a tento názor se zdál být opodstatněný, protože jsme je vždy u těchto tzv. infekčních chorob detekovali. Ovšem není tomu tak. Těmto údajným infekčním onemocněním totiž vždy předchází konflikt-aktivní fáze. Mikroby mohou být aktivní až po vyřešení konfliktu (po konfliktolýze). Jsou řízeny a aktivovány naším mozkem. Pomáhají nám v tom smyslu, že odstraňují přebytečné následky rakoviny, tedy rozkládají tumory, které poté, co splnily svůj úkol, již nejsou potřeba. Zároveň bakterie a viry(?) rovněž pomáhají obnovovat defekty tkání, nekrózy, a poruchy u orgánů patřících svým řízením ke skupině velkého mozku. Jsou to tedy naši věrní pomocníci, pracovníci našeho těla.

Představa imunitního systému jako armády, která bojuje proti zlým mikrobům, byla prostě chybná. Mikroby totiž nejsou příčinou nemocí, ale optimalizují fázi hojení.

Pátý zákon, "Zákon pochopení každé tzv. nemoci jako části (vývojově srozumitelného) smysluplného speciálního biologického programu přírody (SBS)", staví celou medicínu na hlavu. Podíváte-li se na nemoci patřící k jednotlivým zárodečným listům odděleně, uvědomíte si, že zcela zjevně mají určitý biologický smysl. Tím, že tyto údajné "nemoci" v Germanische Heilkunde® (původním názvem NOVÁ MEDICÍNA) již nechápeme jako "zhoubné", „nehody přírody“ nebo „boží trest“, ale jako části nebo jednotlivé fáze našeho SBS-u, má biologický smysl obsažený v každém SBS-u rozhodující význam. Speciální program má tedy smysluplný biologický účel. SBS slouží k dosažení něčeho smysluplného či biologicky nezbytného. Biologický smysl konfliktu matka/dítě spočívá například v tom, že organismus vytváří přídatnou tkáň mléčné žlázy, aby pomohl dítěti zotavujícímu se z úrazu tím, že bude mít k dispozici více mateřského mléka.

U žen v tzv. civilizovaných zemích probíhají tyto procesy obvykle mimo období kojení. Pokud tedy taková žena prožije konflikt ve vztahu matka/dítě v době, kdy (již) nekojí, vytvoří se nádor mléčné žlázy, který imituje původní účel vyživit dítě mlékem, i když dítě v tu dobu již není kojencem.

Tím, že naši moderní lékaři již nechápou tento smysl, začali nádory považovat za něco zcela nesmyslného, nemocného, za degeneraci přírody.

V Germanische Heilkunde® však není možné pracovat bez určení dominance levé či pravé ruky. A to proto, že u pravoruké ženy je levý prs vztažený k dítěti/matce ženy a hnízdu a pravý prs má souvislost s partnerem (partnery). Jsou tím myšleni všichni ostatní lidé kromě malých dětí, popř. lidí a zvířat, které tato osoba vnímá jako děti. U levoruké ženy je tomu naopak.

Pokud zatleskáte jako v divadle, ruka ležící nahoře je vedoucí rukou, tedy určuje pravo/levorukost.  Pokud je nahoře pravá ruka, jste praváci; naopak, pokud je nahoře levá ruka, jste leváci z hlediska řízení z mozku. Tento test je velmi důležitý pro zjištění, na které mozkové hemisféře člověk pracuje, protože existuje mnoho přeučených leváků, kteří si myslí, že jsou praváci. Stejně důležité je však znát věk pacienta, jeho pohlaví nebo zda je třeba zohlednit nějaké hormonální odchylky či zásahy, např. antikoncepční pilulky, ozařování vaječníků, užívání hormonů, menopauzu atd.

Biologické konflikty je nutné chápat z hlediska evolučního vývoje jako archaické konflikty, které jsou v zásadě analogické u lidí i zvířat. Zvířata většinu těchto biologických konfliktů stále prožívají skutečně, zatímco my lidé často spíše v přeneseném významu. Např. konflikt sousta, které nemůže polknout je pro zvíře skutečně kousek potravy, pro člověka to ale může být v přeneseném významu tisícovka či výhra v loterii.

Germanische Heilkunde ® v žádném případě z principu ani ve všech případech neodmítá operační zákroky. Je ale důležité, aby byly indikovány zcela individuálně a na základě zdravého rozumu, tedy pokud se jeví jako rozumné, pokud by spontánní hojení trvalo příliš dlouho nebo pokud došlo k dalším následným konfliktům. Např. pokud se pacientka s bulkou v prsu cítí zohyzděná a v důsledku takového dalšího DHS-u vznikl následně melanom. Vždy je ale třeba zohlednit kritéria Germanische Heilkunde®.

Také medikamentózní léčba není v žádném případě výhradní doménou konvenční medicíny. Všechny léky, které jsou symptomaticky prospěšné, by měly být použity ve prospěch pacienta a sice podle kritéria, zda by je lékař naordinoval také vlastní ženě.

Germanische Heilkunde® je empirická přírodní věda. Je založena na 5 empiricky objevených biologických zákonech, které lze aplikovat na každý jednotlivý případ nemoci u lidí i savců v přísně vědeckém smyslu.

Neznalost těchto zákonů v klinické medicíně nám znemožnila správně kategorizovat medicínu jako takovou nebo dokonce správně posoudit každou jednotlivou nemoc.

Copyright by Dr. med. Ryke Geerd Hamer