Nomenklatura
Terminologie Germanische Heilkunde®

Vysvětlení jazyka nebo terminologie Germanische Heilkunde® (dříve: NOVÁ MEDICÍNA, Germánská nová medicína) je velmi důležité, aby se zavčas předešlo nedorozuměním. Díky zcela novým úhlům pohledu a názvosloví, které z nich nezbytně vychází, může velmi snadno vzniknout k nedorozumění mezi dosavadní medicínou a Germanische Heilkunde®. Aby bylo možné správně pochopit a aplikovat její zákony ve všech diagnostických, terapeutických a obecně lidských souvislostech, je nezbytným předpokladem myšlení založené na systému Germanische Heilkunde.
Nomenklatura současné medicíny z důvodu zdogmatizovaných hypotéz již neumí rozlišovat mezi fakty a prognózami založenými na hypotézách. To je důvod, proč v mnoha oblastech nemůžeme přijmout nomenklaturu školní medicíny. Germanische Heilkunde® si musí vytvořit NOVÉ názvosloví, NOVOU terminologii – zcela NOVÝ jazyk!

Obsah: Dirk Hamer Syndrom (DHS), Biologický konflikt, Obsah konfliktu, Konfliktní masa, SBS, ca-fáze, Konfliktolýza (CL), pcl-fáze (hojivá fáze), Epikrize, Koleje, Sympatikotonie a vagotonie

Dirk Hamer Syndrom viz DHS

Biologický konflikt
Je to každý konflikt u lidí nebo savců, začíná v momentě DHS-u.
Biologické konflikty je třeba chápat pouze z hlediska evoluční historie jako archaické konflikty, které jsou v principu analogické u lidí i zvířat. Zvířata stále cítí většinu těchto biologických konfliktů ještě reálně, my lidé často přeneseně. Pro zvíře jde u sousta, které nemůže spolknout, opravdu skutečně o kus potravy, pro člověka soustem může být i tisícimarková bankovka nebo výhra v loterii.
Všechna relé mozkového kmene jsou spojena s konflikty, ve kterých jde o to, získat kus sousta, být schopen jej spolknout, strávit, umět vyloučit atd.
Karcinom sběrných kanálků ledvin má např. chránit organismus při "konfliktu uprchlíka, popř. existenciálním konfliktu " před nedostatkem vody, moč se stává vysoce koncentrovanou.

viz také: Kódy chování - podstata biologických konfliktů

Obsah konfliktu
Biologické konflikty jsou všechno archaické konflikty, vyskytují se analogicky u lidí i zvířat. V minulosti jsme považovali tzv. "psychologické konflikty", nebo spíše psychologické problémy, za jediné důležité konflikty. To byla chyba. Změny v mozku jsou způsobeny pouze biologickými konflikty, stejně u lidí jako u zvířat. Pojmenování obsahů konfliktů bere v úvahu skutečnost, že tyto konflikty musí být jakoby "interanimální", alespoň pro "nás savce". 

Všemi těmito konflikty trpí také zvířata, nám blízcí tvorové, a to ve velmi reálném smyslu, zatímco lidé často trpí těmito konflikty v přeneseném smyslu (např. často ve verbálně přeneseném významu). V podstatě vždy existoval společný biologický jazyk u lidí a zvířat (zejména savců). Svědčí o tom i skutečnost, že my lidé se cítíme být se psy, koňmi či krávami natolik propojeni, že s nimi můžeme komunikovat a vnímat je jako "kvazi-lidi". Proto také utrpíme stejný konflikt ztráty, když zemře náš lidský partner i náš psí partner. Pokud je například nemocný mladý pes, pak lidská žena také pociťuje "konflikt starosti o matku/dítě" a reaguje rakovinou levého prsu, v případě pravoruké ženy. A naopak, zvíře prožívá také stejné biologické konflikty, když jde o nás lidi, jako o jeho partnery atd. Doufám, že znalost obsahů konfliktů konečně zahájí novou éru ve vztazích mezi lidmi a zvířaty; daleko o od strašlivého vnímání zvířat jako věcí, které dosáhlo svého nejhoršího vrcholu vyhubením  mnoha vzácných druhů zvířat a zcela zbytečnými pokusy na zvířatech, které jsou hanbou pro celé lidstvo.

Konfliktní masa
Masa konfliktu se vypočítá jako součin síly konfliktu a doby trvání konfliktu. Konfliktní masa je rozhodující pro to, zda jedinec přežije svoji hojivou fázi (např. srdeční infarkt) nebo ne. Existují podmínky, kdy se konfliktní masa téměř netvoří: schizofrenní konstelace.

Smysluplný biologický speciální program přírody viz SBS

ca-fáze
Konflikt-aktivní fáze: : trvalá sympatikotonie, studená kůže a chladné končetiny, nespavost, ztráta chuti k jídlu, myšlenky točící se stále kolem obsahu konfliktu. HAMEROVO OHNISKO v mozku v konfiguraci střeleckého terče s ostrými kruhy, na úrovni orgánů růst rakoviny (orgány řízené starým mozkem) nebo nekróza či tvorba vředů (orgány řízené velkým mozkem)
viz také:  2. biologický přírodní zákon

Konfliktolýza (CL)
Konfliktolýza, vyřešení biologického konfliktu. Bod obratu z trvalé sympatikotonie ke stálé vagotonii, resp. od stálého denního rytmu k trvalému nočnímu rytmu, tedy od stresového módu ke klidovému módu.
viz také konfliktolýza v kapitole: Germanische a zvířata

pcl-fáze
Postkonflitkolýza, fáze po konfliktolýze: fáze hojení, která začíná konfliktolýzou a končí návratem do normálu neboli normotonií. V nejhlubším bodě této vagotonické pcl-fáze, nazývané také fáze trvalé noci, nacházíme vždy epileptickou/epileptoidní krizi.
úroveň mozku: ostré kruhy konfigurace střeleckého terče Hamerova ohniska z ca-fáze jsou v důsledku otoku rozpité (edematózně změněné kruhy, intra- a perifokální otok HAMEROVA OHNISKA).
úroveň psyché: konflikt již není aktuální.
úroveň orgánů: v orgánech řízených z mozkové kůry (s výjimkou SBS-ů s poškozením funkce) a z ložiska velkého mozku: růst během hojení.
V orgánech řízených ze starého mozku: odbourávání tumorů prostřednictvím mikrobů.
Všichni mikrobi, které známe, pracují výlučně jen v této pcl-fázi, ne dříve a ne později. To znamená, že pokud nám během pcl-fáze chybí vhodní mikrobi, např. acidorezistentní tyčinky TBC, pak nádor není odbouraný a zůstává. Tuberkulózní mykobakterie po fázi pcl již nejsou pro stávající karcinom využitelné. Mohou nám být užitečné pouze v případě karcinomu vzniklého později v budoucnu. V takové situaci však již staré, stávající karcinomy nejsou rozkládány.
viz také:  2. biologický přírodní zákon

Epikrize (EK)
Epileptická krize: = epileptický tonicko-klonický záchvat, nejhlubší bod vagotonie v průběhu hojivé fáze po motorickém konfliktu. Epileptická krize je bodem obratu pro návrat k normálu, kterého je však dosaženo teprve na konci fáze hojení. Epileptická krize, kterou příroda vytvořila uprostřed hojivé fáze, je určitou recidivou konfliktu. Pacient v této epileptické krizi prožívá znovu zrychleně celý svůj biologický konflikt, který prožíval v konflikt-aktivní fázi (ca fázi). Tímto způsobem organismus dosáhne toho, že je vytlačen edém (díky fází zvýšeného močení) a může dojít k obratu směrem k návratu do normálu.

Epileptoidní krize: S výjimkou motorických biologických konfliktů, které mají v hojivé fázi (pcl fázi) epileptickou krizi, mají v podstatě všechny nemoci medicíny epileptoidní krizi. Epileptoidní znamená: podobná epilepsii. U epileptoidních krizí nedochází k záchvatům tonicko-klonických křečí, jako u motorických konfliktů, ale každý druh biologického konfliktu a každý typ onemocnění má svoji specifickou epileptoidní krizi. Například v epileptoidní krizi v hojivé fázi po senzorickém konfliktu rozluky je absence (nepřítomnost). Totéž platí pro biologické separační konflikty brutální rozluky, způsobující bolest, tzv. senzorické konflikty periostu. Typickou epileptoidní krizí revírního konfliktu s vředy na intimě koronárních cév (deriváty žaberních oblouků, ektodermální původ!) je srdeční infarkt, přičemž rozlišujeme infarkt levého srdce řízený z periinsulární oblasti pravé mozkové hemisféry od infarktu pravého srdce řízeného z periinsulární oblasti levé mozkové hemisféry, který je doprovázen v ca-fázi vředy věnčitých žil. Infarkt pravého srdce je synonymem plicní embolie a provází epileptoidní krizi karcinomu děložního čípku v pcl-fázi. Propojení mezi těmito dvěma orgány lze vysvětlit tím, že z hlediska embryonálního byl člověk v určité fázi vývoje bytostí ve tvaru prstence. V této velmi rané evoluční fázi byly oba orgány velmi blízko u sebe.

Další epileptoidní krizí je například tzv. "lýza" u pneumonie, přičemž pneumonie (zápal plic) je pcl-fáze bronchiálního karcinomu.
Dokonce i nádory řízené z mozkového kmene mají v pcl-fázi takové epileptoidní krize, ať už jsou či nejsou k dispozici mykobakterie či TBC bakterie, tedy dochází či nedochází o odbourávání nádorů. Podobně jako jsme považovali srdeční infarkt nebo plicní embolii za samostatné nemoci, tak nyní v Germanische Heilkunde® (dříve: Nová medicína, Germánská nová medicína) rozeznáváme dva typy astmatu, které mají společné to, že oba představují schizofrenní konstelaci.

U všech onemocnění vidíme bezprostředně v návaznosti na EK tzv. "fázi močení" neboli fázi diurézy. Od EK organismus opět znovu vylučuje přebytečnou vodu, kterou předtím zadržoval. Pacienti mohou často vylučovat tři až pět litrů tekutiny. Když to vědí, jsou klidní. Pokud tyto souvislosti předem neznají, jsou vyděšení, že zhubli několik kilo. Když fází močení šťastně projde, obrátí se organismus směrem zpět k návratu do normálu. Tam se toho většinou už mnoho neděje.

HAMEROVO OHNISKO (HH) viz Hamerova ohniska

Kolej viz Koleje
Když jedinec utrpí v důsledku DHS-u biologický konflikt, pak je v okamžiku DHS-u definován nejen samotný konflikt, ale také určité doprovodné okolnosti. Pokud se později znovu setká s některou z těchto doprovodných okolností, může se celý konflikt znovu vrátit jako tzv. recidiva. Jakoby z vedlejší koleje vždy najel na kolej hlavní. Odtud název kolej.

Sympatikotonie a vagotonie
Autonomní nervový systém, počítačové centrum biologického rytmu našeho těla
Když je náš organismus zdravý, vibruje v tzv. rytmech a zároveň ve větších cyklech. Za rytmus považujeme rytmus dne a noci, rytmus bdění a spánku nebo rytmus napětí a uvolnění čili sympatikotonní a parasympatikotonni (= vagotonní) rytmus.
Rytmus den/noc se u lidí a zvířat mění jako hodiny, i když některé živočišné druhy ("noční lovci") mají fázi napětí v noci a klidovou fázi během dne. Tento rytmus, který také nazýváme vegetativním rytmem, je základním jevem celého našeho organismu, ba celého našeho života. Funkce všech našich orgánů jsou koordinovány tímto vegetativním rytmem. Nervový systém, který zajišťuje tuto koordinaci, se nazývá vegetativní nebo autonomní nervový systém. Často je také přirovnáván ke dvěma koncům otěží u koně, mezi nimiž se náš organismus pohybuje podobně jako kůň. Jedna otěž, sympatikus, táhne ve směru napětí, druhá, parasympatikus, ve směru uvolnění a odpočinku.

Téměř ve všech kulturách představuje noc tmu, chlad, smrt, a den představuje život, světlo a teplo. V přírodě však v noci přichází odpočinek, klid, vagotonie, během dne pak stres a konflikty, pokud pomineme, jak jsem řekl, tzv. "noční lovce", kteří mají opačný rytmus než jejich kořist. Sama příroda to zohledňuje v tom, že tzv. kořist v pcl-fázi (v případě SBS-u) může spát teprve kolem 3. nebo 4. hodiny ráno, kdy se rozednívá, aby ve tmě v hlubokém spánku nebyla napadena a zabita nočním lovcem. 
Rádi bychom pro tento rytmus nahoru a dolů v biologii vytvořili nový termín:

rytmus biologických vln

Jak normotonie, tak dvoufázovost smysluplného biologického speciálního programu jsou pak variantami tohoto biologického vlnového rytmu. Podle mého názoru je tento rytmus biologických vln pramotorem života obecně.

Sympatikotonie
Je první fází procesu "nemoci" neboli speciálního biologického programu. Tzv. stálá sympatikotonie je totéž, co ca-fáze. Inervace: trvalé vychýlení vegetativní rovnováhy směrem k sympatiku. 
Symptomy: mydriáza, tachykardie, hyperhidróza, snížená kyselost žaludku, střevní paralýza atd. V minulosti to bylo obecně chápáno jako vegetativní porucha (vegetativní labilita). Fakta byla správná, ale chybělo pochopení příčin.

Vagotonie
Vegetativní inervace parasympatickým nervovým systémem, známá také jako parasympatikotonie.  Tzv. stálá vagotonie je totéž, co pcl-fáze. Nervus vagus, bloudivý nerv, je považován za samostatný hlavový nerv, který má několik částí, Nucleus dorsalis, Nervus ambiguus a Nervus tractus solitarii. Vagotonie (podle Eppingera, Haase 1910): Trvalé vychýlení vegetativní rovnováhy ve smyslu zvýšené vzrušivosti nebo převahy parasympatického nervového systému. V minulosti to bylo obecně chápáno především jako konstituční vegetativní labilita.
Symptomy: hypotenze, bradykardie, mióza, překyselení žaludku, střevní kolika, zvýšená sekrece slin. To, co dnes v Germanische Heilkunde® nazýváme pcl-fází, bylo samozřejmě pozorováno již dříve, ale nebylo to pochopeno, a proto to bylo mylně interpretovalo jako "vegetativní labilita" nebo "dystonie". Bylo a je nesporné, že takovéto hodnocení skutečnosti bylo chybné.

Copyright by Dr. med. Ryke Geerd Hamer