Dirk Hamer syndrom - DHS

Lidé vždy tušili, že existuje souvislost mezi psychickými konflikty, emocemi a výraznými zážitky a otřesy v životě lidí, jako je smrt partnera nebo dítěte atd. Také v našem německém jazyce o tom vypovídá řada rčení a výrazů.

To, do jaké míry se člověk ve způsobu vyjadřování již přiblížil biologickým konfliktům, jejich podstatě a obsahu, krátce naznačíme:

• Jako když do mě uhodí blesk.
• Zasáhlo mě to jako rána z nebe.
• Zasáhlo mě to skrz na skrz.

Vědění, které tady ve skutečnosti vždy bylo, lékařům a vědcům zcela zmizelo z očí teprve ve 20. století, překvapivě poté co se mnohdy přiblížili skoro až k jádru věci.

My lidé jsme dnes z velké části ztratili vztah k našemu životnímu prostředí a k tvorům z řad zvířat. Jen tak mohla vzniknout představa "intelektuálních konfliktů", které nemají žádný vztah k biologické realitě. Ve skutečnosti člověk vnímá a cítí podle archaických biologických programů. Právě konflikty pociťuje biologicky, zatímco si namlouvá, že přemýšlí odděleně od přírody.

DHS je Dirk Hamerův syndrom. Nazval jsem jej tak poté, co jsem po smrti svého syna sám prožil takový šok a onemocněl rakovinou varlat. Je to těžký, velmi akutně dramatický a izolující prožitek konfliktního šoku, který zastihne jedince tzv. "na špatné noze".

DHS má následující vlastnosti a významy:

• vzniká jako neočekávaný šokový prožitek biologického konfliktu - ve vteřině,
• určuje obsah biologického konfliktu a po této "koleji" běží i další následný konflikt, 
• určuje lokalizaci Hamerových ohnisek (HH) v mozku – prostřednictvím obsahu biologického konfliktu,
• určuje lokalizaci rakoviny na orgánu – prostřednictvím obsahu biologického konfliktu a lokalizace HH v mozku,
• okamžitě mění vegetativní rytmus, způsobuje trvalý stres, tzv. trvalou sympatikotonii.

Neexistuje žádný konflikt sám o sobě, ale každý konflikt má vždy zcela určitý obsah. Ten je definován ve vteřině DHS-u. Obsah konfliktu vyplývá asociativně, tj. prostřednictvím nevědomého myšlenkového přiřazení a obvykle obchází filtr našeho rozumu.

Jedině pocit v okamžiku DHS-u rozhoduje o obsahu konfliktu a tím i o "koleji", po které bude probíhat další biologický konflikt. Takto podvědomí spojuje konfliktní obsah biologického konfliktu vyvolaného DHS-em s biologickou oblastí představ, např. se vztahem matka/dítě, s oblastí revíru či s fenoménem vody, se strachem na krku nebo s oblastí sebeúcty apod.

Podvědomí umí v momentě DHS-u přesně rozlišovat: konflikt ztráty sebeúcty (SWE) v sexuální oblasti, např. ("ty slabochu"), nikdy nevede k osteolýze krční páteře, ale vždy k rakovině v oblasti pánve. SWE konflikt ve vztahu matka/dítě ("ty krkavčí matko") by nikdy nezpůsobil osteolýzu v pánvi, ale vždy rakovinu hlavice kosti pažní vlevo (u pravoruké ženy).

Myslíme si, že myslíme, ale ve skutečnosti je myšleno za nás.

Tento konfliktní šok, který zastihne jedince nepřipraveného, tzv. "na špatné noze", je však nutností, aby se organismus mohl přepnout na nouzový neboli speciální program tak, aby byl vůbec schopen se s nenadálou situací vyrovnat. Neboť v okamžiku tohoto DHS-u je aktivován speciální program, prakticky synchronně v psychice, v mozku a na orgánu, a je tam také zjistitelný, viditelný a měřitelný! Například na CT mozku tyto změny (Hamerova ohniska) vypadají jako soustředné kruhy střeleckého terče, nebo jako obraz vodní hladiny, na níž dopadl kámen.

Přesně od momentu DHS-u je pacient v permanentním stresu, tzn. má velmi studené ruce a nohy, dnem i nocí přemýšlí o svém konfliktu a snaží se ho řešit. V noci nemůže spát, a pokud ano, pak jen v první polovině noci, v půlhodinových intervalech. Nemá chuť k jídlu, ztrácí váhu. Tento stav se opět změní teprve poté, když pacient konflikt vyřeší. Poté dojde ke zklidnění. Psychika se musí zotavit. Pacient se cítí slabý a unavený, ale uleví se mu, má chuť k jídlu, tělo je teplé, často má horečku a bolesti hlavy. Pacient dobře spí, ale obvykle až od tří hodin ráno. Tento mechanismus je přírodou zařízen tak, že jedinci ve vagotonii usnou až za rozbřesku, aby je ve spánku nepřekvapilo potenciální nebezpečí (např. predátor). Všichni pacienti spí hodně přes den a spí velmi rádi. 

Vzhledem k tomu, že obvykle chceme a musíme tento DHS později rekonstruovat, skutečnost, že ho musíme být schopni najít na všech třech úrovních, je velkou pomocí při našem psychologicko-orgánovo-kriminalistickém bádání!

Nyní máme v medicíně již podruhé možnost v případě našich domnělých „nemocí“, které teď správně nazýváme částmi "smysluplných biologických speciálních programů" (SBS), správně počítat. Tak jako jsme byli zvyklí počítat například u těhotenství.

Toto kritérium činí z Germanische Heilkunde® už od samého počátku vědu v přísně přírodovědecko-biologickém smyslu. Umožňuje nám rekonstruovat a reprodukovat jakýkoli případ, což dosud v medicíně nikdy předtím nebylo možné.

DHS je základem Železného pravidla rakoviny a je ústředním bodem veškeré diagnostiky. Je úžasné, že nyní můžeme skutečně počítat a rozumět. Musíme takřka mentálně vklouznout do pacientovy kůže v momentě DHS-u a představit si, jaká tehdy v okamžiku DHS-u byla celková situace. Teprve z tehdejší situace můžeme pochopit, proč někdo tento problém prožil jako biologický konflikt, proč to bylo tak dramatické, proč byl dotyčný v té době izolován, popř. neměl s kým o tom mluvit a proč se tedy problém stal konfliktem. Pokud se dotknete DHS-u člověka, obvykle se mu orosí oči, jako známka, že jej to emocionálně zasáhlo. Je proto důležité, správně pochopit DHS, protože tím jste pochopili polovinu Germanische Heilkunde®.

Ale v okamžiku DHS-u se toho může stát ještě více:
V této vteřině se zakládají koleje, lépe řečeno další koleje, které se později stále opakují. Protože lidé i zvířata, aniž by si toho byli vědomi, v momentě DHS-u "zaznamenají" také doprovodné okolnosti DHS-u. Jedinec si v okamžiku DHS-u zapamatuje nejen ty nejmenší detaily, podobně jako blesk fotoaparátu, ale také zvuky, hlasy, vůně, chutě, vjemy všeho druhu a uchovává si je prakticky po celý život. Jde o vzpomínky kvalitativně jiného druhu než ty, které obvykle prožíváme a více nebo méně si je pamatujeme. Pokud se později znovu objeví některá z těchto doprovodných okolností, může se celý konflikt znovu vrátit, jako tzv. recidiva. V podstatě z takové vedlejší koleje najedeme na hlavní kolej. Odtud název kolej. Tyto recidivy konfliktu nepřicházejí skrytě, ale jako nový DHS.

Na těchto zvláštnostech naší psychiky, na tomto specifickému vnímání v okamžiku DHS-u, troskotají všechna psychologická dotazníková šetření, ač se zdají být objektivní, pokud se dotazují např. jen na "ztrátu partnera" a chtějí zjistit, zda by to mohlo způsobit zvýšený výskyt rakoviny.

Rakovina vzniká vždy v momentě DHS-u!

Dobrý lékař proto musí být schopen vžít se do duše kojence, dokonce i embrya, starce, mladé dívky nebo i zvířete, a zároveň musí být také schopen vcítit se do tehdejší situace během DHS-u. Jedině tak může poznat rozdíl mezi problémem, kterých máme stovky, a biologickým konfliktem.

Taková věc jako DHS, kterou je možné v té samé vteřině prokázat i v mozku jakožto Hamerovo ohnisko, již nemůže být z nábožensko-filozofického hlediska déle zamlčována.

Copyright by Dr. med. Ryke Geerd Hamer