ÚVOD DO GERMANISCHE HEILKUNDE®

Dr. med. Ryke Geerd Hamer

2. biologický přírodní zákon
ZÁKON DVOUFÁZOVOSTI
všech smysluplných biologických speciálních programů, (SBS), pokud dojde k vyřešení konfliktu (CL)

Každá takzvaná nemoc, jak to nazývá medicína, je dvoufázový děj za předpokladu, že dojde k vyřešení konfliktu. V našich učebnicích medicíny jsme měli popsaných několik stovek tzv. "studených nemocí " a také několik stovek tzv. "horkých nemocí".

"Studené nemoci " byly ty, u nichž měli pacienti studenou pokožku, studené končetiny, byli pod neustálým stresem, ztráceli váhu, měli potíže s usínáním a spaním.

Druhou skupinou "nemocí" byly ty, při nichž pacienti měli teplé nebo horké končetiny, obvykle měli horečku, dobrou chuť k jídlu, ale byli slabí a unavení.

V případě tzv. "studených nemocí " byla následná fáze hojení přehlédnuta nebo mylně interpretována jako samostatná "nemoc". V případě takzvaných "horkých nemocí", které vždy představují fázi hojení po předchozí konflikt-aktivní fázi, byla tato studená fáze také přehlížena nebo také mylně interpretována jako samostatná "nemoc".

V mozku mají samozřejmě obě fáze Hamerovo ohnisko na stejném místě, ale v odlišných podobách: v konflikt-aktivní fázi má Hamerovo ohnisko vždy ostře vyznačené kruhy, jde o tzv. konfiguraci střeleckého terče, v hojivé fázi je oteklé, edematizované.

Mohli byste se ptát, proč lékaři již dávno nepoznali zákon dvoufázového průběhu všech nemocí, když je tak jasný. 

Odpověď je stejně jednoduchá, jako byla dříve obtížná:
Bylo to jednoduše proto, že jen část konfliktů dojde do konfliktolýzy (vyřešení konfliktu). Pokud se konflikt nepodaří vyřešit, nemoc zůstává monofázická, tj. jedinec zůstává v aktivitě konfliktu, hubne a nakonec umírá na vyčerpání nebo kachexii.

Diagram ukazuje, jak DHS přepne normální rytmus dne a noci na trvalou sympatikotonii, která trvá tak dlouho, dokud po vyřešení konfliktu nenastoupí trvalá vagotonie.

Tato trvalá vagotonie je ve svém nejhlubším bodě přerušena epileptickou nebo epileptoidní krizí, jakousi špicí sympatiku, která naznačuje obrat vagotonické fáze. V tzv. "fázi močení" dochází k vyloučení velké části zadržené tekutiny. Smysluplný biologický speciální program je ukončen teprve návratem do normálu, do tzv. normotonie.

Každé onemocnění, které prošlo konfliktolýzou, má konflikt-aktivní fázi a hojivou fázi. Každá hojivá fáze, pokud není přerušena recidivou aktivity konfliktu, má také epileptoidní krizi, tj. bod obratu hojivé fáze v nejhlubším bodě vagotonie

Epileptoidní krize (EK) je proces, který si matka příroda osvojila již před miliony let. Probíhá na všech třech úrovních současně. Účelem a smyslem této krize, k níž dochází na vrcholu hojivé fáze, je vytlačení a vyloučení otoku mozku a návrat pacienta do normálu. To, co obvykle nazýváme epileptickým záchvatem se svalovými křečemi, je pouze jednou specifickou formou epileptické krize, a sice po vyřešení motorického konfliktu.

Epileptoidní krize, tedy krize podobné epilepsii, se vyskytují u každé tzv. nemoci v trochu odlišné podobě. Nedochází jen k záchvatům tonicko-klonických křečí, jako u motorických konfliktů, ale každý druh biologického konfliktu a typ onemocnění má také svůj specifický typ epileptoidní krize. Jestliže obecně u řady nemocí není ani hojivá fáze sama o sobě zcela bez nebezpečí, tak zde v EK při neopatrnosti může skončit i smrtí.

V epileptoidní krizi si matka příroda jednoduchými prostředky vytvořila vysoce účinný soubor nástrojů. Epileptoidní krize představuje velmi silnou, i když krátkodobou aktivitu konfliktu, tj. v této krizi pacient znovu zrychleně prožívá celý průběh svého konfliktu. Například silná anginózní bolest při infarktu. Nevěděli jsme, že tato angina pectoris v epileptoidní krizi měla svůj biologický smysl, rozhodující pro přežití. Je to proto, že řádný průběh epileptoidní krize, v tomto případě infarktu, rozhoduje o správném vyloučení otoků a tím i o přežití. V Germanische Heilkunde® proto podáváme kortizon pouze v nejnutnějších případech.

Epileptoidní krize nás tak často staví před ještě větší klinické úkoly: např. lýza při zápalu plic, srdeční infarkt po revírním konfliktu, infarkt pravého srdce s plicní embolií, nebo absence po konfliktu rozluky, také cukrovka nebo hypoglykémie. EK je hodinou pravdy! Nejnebezpečnější bod je bezprostředně na konci krize, tehdy se ukáže, zda epileptoidní krize stačila k tomu, aby se průběh otočil. Ale je důležité, aby pacient vždy věděl: drtivé většině se podaří přežít.

Během 2. poloviny hojivé fáze – se začátkem epileptoidní krize – se v mozku ukládá neškodná pojivová tkáň, tzv. glie, za účelem opravy Hamerova ohniska. Takovéto Hamerovo ohnisko, tj. více či méně velká bílá skvrna nebo oblast na CT, představuje konec hojení, pokud již nevykazuje intra- ani perifokální edém. Pokud se ale na počítačové tomografii najdou v mozku akumulace gliové tkáně, které lze snadno obarvit jódovou kontrastní látkou, pak bývá lékařská diagnóza obvykle jasná: "nádor mozku"!

Mozkové nádory však z definice neexistují, protože mozkové buňky se po narození již nemohou dělit, a to ani za podmínek, které byly dosud mylně interpretovány jako mozkové nádory – jinými slovy, jednoduše za žádných podmínek. 

Co se může množit, je neškodná glie, pojivová tkáň mozku, která má přesně stejnou funkci jako pojivová tkáň našeho těla. Tato světlá, gliovou tkání zhuštěná Hamerova ložiska, která lze vidět na počítačové tomografii, jsou reparacemi organismu v místě Hamerových ohnisek, tedy důvodem k radosti, namísto zděšení nebo dokonce operace mozku.

Velmi důležitým kritériem v Germanische Heilkunde® je také dominance pravé/levé ruky u pacienta. Bez zjištění dominance levé či pravé ruky nelze v Germanische Heilkunde® vůbec pracovat. Stejně jako musíte znát věk pacienta, jeho pohlaví a zda je třeba zohlednit nějaké hormonální odchylky nebo zásahy (antikoncepce, ozařování vaječníků, příjem hormonů, menopauza atd.), musíte také vědět, zda je pacient/ka pravák nebo levák.

To u sebe může každý zjistit sám: pokud tleskáte jako v divadle, pak ruka, která je nahoře, je ruka hlavní, tj. určuje pravo/levorukost. Pokud je nahoře pravá ruka, pak jste pravák. Naopak pokud je nahoře levá ruka, jste z hlediska mozku levák. Tento test je velmi důležitý, abyste zjistili, na které mozkové hemisféře člověk funguje, protože existuje mnoho přeučených leváků, kteří se považují za praváky. Obvykle však vědí, že některé důležité věci, které skuteční praváci mohou dělat pouze pravou rukou, tito mohou dělat zase pouze levou rukou. Mnozí byli například naučeni, psát pravou rukou, a proto si myslí, že jsou praváci. Zjednodušeně řečeno, pravá mozečková a mozková hemisféra jsou převážně zodpovědné za levou stranu těla, a naopak levá mozečková a mozková hemisféra jsou zodpovědné za pravou stranu těla.

Dominance levé či pravé ruky se týká mozečku a velkého mozku, protože od úrovně mozečku je všechno vztaženo stranově. Zatímco v mozkovém kmeni nehraje prakticky žádnou roli. Vom Od orgánu k mozku nebo od mozku k orgánu je korelace vždy jednoznačná. Ovšem ve vztahu mezi psychikou a mozkem či mozkem a psychikou je levo a pravorukost důležitá, protože rozhoduje o tom, jakou "nemocí" budou pacienti trpět ve spojení s určitým konfliktem.

Příklad: Žena pravačka v případě konfliktu ztráty identity bude trpět vředy v oblasti konečníku, zatímco žena levačka v souvislosti se stejným konfliktem bude trpět vředy v oblasti žaludku nebo žlučových cest. Muž pravák v souvislosti s konfliktem zlosti o revír dostane žaludeční vředy nebo vředy žlučových cest, oproti tomu muž levák se stejným konfliktem bude mít vřed v oblasti konečníku.

U ženy pravačky je levý prs spojený se vztahem k dítěti či matce ženy nebo k „hnízdu“ a pravý prs se vztahem k partnerovi. Přičemž pojem partner může zahrnovat všechny ostatní lidi, kromě malých dětí nebo lidí a zvířat, které tato žena jsou vnímá jako děti. U ženy levačky je to přesně naopak.

Dominance levé ruky nám také velmi specifickým způsobem ukazuje, že biologické konflikty nemají primárně nic společného s Freudem a konvenční psychologií, ale jsou skutečně biologicky podmíněny.

Neboť to, že mladá žena levačka po sexuálním konfliktu bude trpět orgánovými symptomy mužského revírního konfliktu (anginou pectoris) a v důsledku toho bude psychicky v depresi, by "čistě psychologicky" nedávalo smysl. Žena levačka také nikdy nepřichází o funkci vaječníků, takže stále ovuluje a má menstruaci, zatímco žena pravačka po takovém konfliktu již neovuluje.

V této souvislosti je také zajímavé, že u jednovaječných dvojčat je jedno vždy levák a druhé pravák.

Copyright by Dr. med. Ryke Geerd Hamer