4. biologický přírodní zákon
ONTOGENETICKY PODMÍNĚNÝ SYSTÉM MIKROBŮ

Doposud jsme mikroby považovali pouze za původce tzv. infekční onemocnění. Tento názor se zdál být oprávněný, protože jsme je vždy nacházeli při tzv. infekčních chorobách. Jenže to nebyla pravda. Těmto domnělým infekčním onemocněním totiž vždy předchází konflikt-aktivní fáze. Ale mikroby mohou být aktivní pouze po vyřešení konfliktů. A sice jsou řízeny a aktivovány naším mozkem. Pomáhají nám v tom smyslu, že odstraňují následky rakoviny, tedy odklízejí tumory, které po splnění svého úkolu již nejsou potřeba. Bakterie a viry (?) zase pomáhají znovu dobudovat díry, úbytky po nekróze, destruovanou tkáň u skupiny orgánů řízených z velkého mozku. Jsou to tedy naši věrní pomocníci, naši dělníci. Představa imunitního systému jako armády bojující proti zlým mikrobům byla prostě mylná. Mikroby totiž nejsou příčinou "nemocí", ale optimalizují fázi hojení.

4. přírodní zákon Germanische Heilkunde®, tzv. ontogeneticky podmíněný systém mikrobů, přiřazuje mikroby ke třem zárodečným listům, protože ke každé skupině orgánů souvisejících s určitým zárodečným listem patří také specifické mikroby, spojené s tímto zárodečným plátkem.

Spolu s tím, jak jsou v různých oblastech našeho „počítače“ mozku programovány naše orgány, jsou programováni také naši věrní speciální pracovníci, mikroby.

Z toho vyplývá, že:

• nejstarší mikroby, houby a houbovité bakterie (mykobakterie) jsou zodpovědné za entoderm a do určité míry také za starý mezoderm, ale v každém případě pouze za orgány řízené starým mozkem.
• staré mikroby, jmenovitě bakterie, jsou zodpovědné za mezoderm a všechny orgány, které jsou z něj vytvořeny.
• mladé mikroby, a sice viry (? pokud existují), které nejsou skutečnými mikroby v pravém slova smyslu, tj. nejsou živými strukturami, jsou výhradně zodpovědné za ektoderm, čili za orgány řízené mozkovou kůrou.

To, že jsou zodpovědné, v tomto smyslu znamená, že každá ze skupin mikrobů "zpracovává" pouze určité skupiny orgánů, které mají stejnou příslušnost k zárodečným listům, tj. pocházejí ze stejné zárodečné vrstvy. Časový okamžik, od kterého je mikrobům dovoleno "pracovat", nezávisí, jak jsme se dosud mylně domnívali, na vnějších faktorech, ale je určen výhradně naším počítačem-mozkem.

Také jsme považovali mikroby za něco "zhoubného", co bylo třeba vymýtit. To byl naprostý nesmysl! Mikroby nezbytně potřebujeme. A to celou jejich škálu, která je v naší zeměpisné šířce obvyklá. Pokud nám například "z hygienických důvodů" chybí mykobakterie (TBC), pak již nemůžeme své nádory během hojivé fáze znovu rozložit.

To má pro celou řadu nádorů katastrofální důsledky:

Například v případě karcinomu štítné žlázy to znamená, že i přes vyřešení konfliktu nemůže dojít k jeho odbourání a tumor tak bude i nadále produkovat velké množství tyroxinu. Důvodem je to, že chybí mykobakterie, které normálně nádor rozkládají a hladina tyroxinu tak nemůže klesnout zpět na normální hodnoty. Karcinom tlustého střeva může také způsobit značné komplikace a musí být chirurgicky odstraněn, pokud nejsou přítomny mykobakterie.

Mykobakterie existují stejně dlouho nebo téměř stejně dlouho jako jednobuněčné organismy, tj. dávno předtím, než existovala zvířata nebo lidé. Mají jasný úkol, a sice od začátku hojivé fáze „zesýrovatět“ a rozložit nádory, které jsou řízeny ze starého mozku. Mykobakterie se množí v konflikt-aktivní fázi, stejně jako samotné nádory, které později mykobakterie musí odbourat, když splnily svou funkci.

Takže nyní víme, že mykobakterie (TBC), nazývané také "acidorezistentní tyčinky", protože jim nevadí kyselá žaludeční šťáva, potřebujeme mít od okamžiku DHS-u ! Pokud je získáme až po vyřešení konfliktu, v hojivé fázi, již nám pro tento smysluplný biologický speciální program nejsou k ničemu, protože se množí pouze v konflikt-aktivní fázi. Zdá se, že náš organismus – v souhře se svými kamarády mykobakteriemi – vyprodukuje přesně tolik acidorezistentních tyčinek, kolik je později potřeba k redukci nádoru. A my hlupáci jsme si mysleli, že tuberkulózu musíme vymýtit.

Naproti tomu bakterie patří ke skupině velkého mozku a stejně jako všechny orgány řízené z velkého mozku – v tomto případě z ložiska velkého mozku – se ve fázi hojení množí. To je důvod, proč se bakterie začínají množit teprve s konfliktolýzou (po vyřešení konfliktu).

Viry(?) nejsou samostatné živé struktury, jako bakterie, ale pouze komplikované tělu vlastní molekuly bílkovin, které se množí pouze ve fázi hojení po vyřešení konfliktu a pomáhají při obnově vředů (ulcerací) na kůži a sliznicích.

Nyní vidíme, že mikroby logicky a z evolučního pohledu srozumitelně zapadají do biologického procesu smysluplných biologických speciálních programů. Vyvinuly se s námi a pro nás. Jsou článkem v regulačním řetězci, což jsme nevěděli. Ale regulační řetězce přírody nemohou fungovat, pokud my, čarodějovi učni, některé faktory svévolně vyjmeme. Takže téměř všechno, co jsme my "moderní lékaři školní medicíny" dělali, byl nesmysl.

Copyright by Dr. med. Ryke Geerd Hamer